Příspěvek na bydlení od A-Z

1. Životní událost

Jsem vlastník bytu nebo domu (pro období roku 2022 vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci) nebo byt užívám na základě služebnosti (věcné břemeno) nebo jsem nájemce či podnájemce zkolaudovaného bytu a náklady na bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny.

2. Způsoby podání

Chystáte se vyplnit formulář a podat žádost? Šetřete svůj čas a „úřadujte“ elektronicky z domova. Zašlete nám žádost prostřednictvím IDENTITY OBČANA. Vyberte si hned z několika nástrojů jako je Bankovní identita, eObčanka, NIA ID nebo třeba mobilní klíč eGovernmentu.

3. Obecné informace

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě/rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením.

Žádost se podává na dobu neurčitou a následně se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Kdo má stanoven nárok na příspěvek na bydlení za měsíc červen 2022, nemusí od 1. července 2022 podávat novou žádost o příspěvek na bydlení, příspěvek na bydlení mu bude vyplácen i nadále na základě již dříve podané žádosti za předpokladu, že doloží náklady na bydlení a příjmy rodiny za 2. kalendářní čtvrtletí 2022.

S účinností od 1. října 2022 bude umožněno prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období šesti měsíců ve stejné výši. Povinně se budou dokládat náklady na bydlení a příjmy rodiny za 1. a 3. čtvrtletí 2022 kalendářního roku (pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve druhém a čtvrtém kalendářním čtvrtletí). Nepovinně se budou dokládat náklady na bydlení a příjmy rodiny za 4. a 2. čtvrtletí kalendářního roku (pro nárok na příspěvek na bydlení v prvním a třetím kalendářním čtvrtletí), pokud žadatel o příspěvek na bydlení nabude dojmu, že se mu v tomto kalendářním čtvrtletí zvýšily náklady na bydlení, případně snížil příjem rodiny a může to mít vliv na dosažení vyšší výše příspěvku na bydlení.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Obecné informace k dávkám státní sociální podpory: https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-2

4. Vznik nároku

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu, osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce a podnájemce bytu, pro období roku 2022 rovněž vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jestliže

  1. jeho náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň
  2. těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

5. Další podmínky nároku

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá.

Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Uvedené podmínky se v roce 2022 týkají i vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci.

Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo.

Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.

Každá osoba může být v daném měsíci posuzována pouze k jednomu bytu. Změní-li osoba v průběhu kalendářního měsíce bydliště (přestěhuje se), přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce.

Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. U stavby pro individuální či rodinnou rekreaci je pro nárok na příspěvek na bydlení nutné splnění standardů podle vyhlášky o technických požadavcích na stavby, stavba musí mít povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě, rovněž musí mít záchod.

Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení.

Pro účely poskytování příspěvku na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které užívají byt. Vždy se však společně posuzují rodiče a nezletilé nezaopatřené děti.

Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

Náklady na bydlení tvoří:

  1. u nájemních bytů nájemné,
  2. u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona
jedna2 240
dvě3 065
tři4 008
čtyři a více4 834

Dalšími náklady u všech bytů jsou náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. V případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb.

Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona
jedna802
dvě1 097
tři1 435
čtyři a více1 773

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Do nákladů na bydlení se započítávají:

  1. náklady uhrazené a doložené oprávněnou osobou nebo některou ze společně posuzovaných osob, pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila,
  2. 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila. Výjimku tvoří případy, kdy se celá rodina (stejný okruh společně posuzovaných osob) přestěhovala z jednoho bytu do druhého a v obou bytech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V tomto případě se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Do nákladů na bydlení se započítávají částky záloh i doplatků na jednotlivé položky nákladů (a to i v případě, že doplatky se týkají období delšího, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují). Byl-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují naopak vrácen přeplatek na nákladech na bydlení, snižují se doložené náklady na bydlení o tuto částku v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení přeplatku došlo (a to opět bez ohledu na to, za jaké období byl přeplatek vrácen).

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, u vlastníků (družstevníků) pak tzv. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.

Výše částek normativních nákladů na bydlení činí pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022:

  1. u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy
Počet osob
v rodině podle
§ 7 odst. 5 zákona
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Prahavíce než 100 00050 000 – 99 99910 000 – 49 999do 9 999
jedna10 1218 2717 9356 9296 746
dvě13 62911 09710 6379 2619 010
tři18 31215 00014 39912 59912 271
čtyři a více22 49518 50217 77715 60615 211
  1. u bytů v družstevních bytech a bytech vlastníků
Počet osob
v rodině podle
§ 7 odst. 5 zákona
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Prahavíce než 100 00050 000 – 99 99910 000 – 49 999do 9 999
jedna6 2326 2326 2326 2326 232
dvě8 4328 4328 4328 4328 432
tři11 56111 56111 56111 56111 561
čtyři a více14 36814 36814 36814 36814 368

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: