OPC™️

Jde o poměrně známý jev. Bitcoin má často tendenci růst právě tehdy, když inflace v největší světové ekonomice klesá, a to proto, že spekulanti doufají v nižší úrokové sazby a tím pádem více peněz v ekonomice a více paliva pro riziková aktiva. Jak to ale jde dohromady s narativem bitcoinu coby protiinflační pojistky se mě ovšem raději neptejte.

Bitcoin si každopádně zaslouží za uplynulý týden pochvalu i z jiných důvodů. Držel se totiž ještě před zveřejněním dat o inflaci, ustál (zatím) největší prodej držených bitcoinů v historii bitcoinové pokladny Strategy, obnovení konfliktu mezi USA a Íránem a tím pádem opětovné narušení energetických toků, protichůdné zprávy přicházející z americké centrální banky i současnou nervozitu investorů do aktiv s vysokou betou.

Americká spotová bitcoinová ETF dokonce po deseti červených týdnech zaznamenala čistý týdenní příliv ve výši 197,4 milionu dolarů. It ain’t much but it’s honest work, jak by řekl klasik. My se už ale vrhneme na novinky.

Já v této souvislosti připomenu, že ve středu shodou okolností provedl první produkční obchody s tokenizovanými akciemi a státními dluhopisy americký gigant v oblasti clearingu a vypořádání cenných papírů, Depository Trust & Clearing Corp. (DTCC).

Fond nese název WOOD & Company Blockchain OPF, s prvními investicemi začal v červnu, nabízí možnost investice již od 100 Kč a cílí na čisté roční zhodnocení 10 až 15 % ročně. Současný anualizovaný výnos ovšem dělá jen lehce přes 2 % (doporučený minimální horizont je nicméně alespoň 5 let).

Investiční strategii staví retailový fond na třech pilířích se synergickým efektem. Těžiště portfolia tvoří akcie firem z oblasti plateb a bankovnictví, které blockchain aktivně využívají pro akceleraci svého byznysu (například stablecoiny nebo tokenizaci reálných aktiv).

Doplňkovou expozici na inovativní technologie a širší blockchainový ekosystém zajišťují ETF. Třetím pilířem jsou exkluzivní fondy investující do blockchainových startupů, které nabízejí drobným investorům investiční příležitost běžně dostupnou spíše institucionálním investorům.

„Zajímavé je, že tuto unikátní transformaci dnes netáhnou jen startupy, ale zejména zavedené firmy s miliony klientů, silnou distribucí a funkčním byznysem. Díky blockchainu mohou vytvářet nové produkty a výrazně zrychlovat služby a snižovat náklady. Do svých nových byznys modelů je aktivně implementují společnosti jako Visa, Stripe, J.P. Morgan nebo Société Générale,“ komentuje Tomáš Kacerovský, portfolio manažer blockchainového podfondu WOOD & Co. Blockchain+ (starší „fond fondů“ pro kvalifikované investory založený v roce 2022 s dosavadním výkonem 64,9 % od svého startu).

– Bolívie vážně zvažuje zařazení dolarového stablecoinu USDt od Tetheru, ano, stejného stablecoinu, který se musel po plném naběhnutí regulace MiCA stáhnout z EU, do svého národního platebního systému.

Bolívijský ministr hospodářství José Gabriel Espinoza v pátek 10. července prohlásil, že vláda nyní posuzuje, zda by USDt mohl bezpečně obíhat společně s domácím boliviánem a americkým dolarem, který se již stejně v zemi hojně využívá, jako regulovaná platební varianta.

Úředníci podle ministra připravují rámec, který by zahrnoval banky, digitální peněženky a poskytovatele plateb, zatím ale podle tamních médií nemá stablecoin status zákonného platidla a jde o poměrně ranou fázi úvah.

Krok může souviset i s rychle rostoucí popularitou kryptoaktiv v zemi. Poté, co v roce 2024 bolívijská centrální banka zrušila omezení transakcí s kryptoměnami, začalo jejich využívání rychle růst. Oficiální data poskytnutá centrální bankou ukazují, že objem transakcí s kryptoměnami vzrostl ze 46,5 milionu dolarů v první polovině roku 2024 meziročně na 294 milionů dolarů.

– Evropská centrální banka v úterý oznámila finální výběr 36 firem pro dvanáctiměsíční pilotní test nasazení digitálního eura, nechybí v něm evropský fintech jednorožec Revolut, platební platformy Adyen či Worldline nebo tradiční bankovní instituce jako Deutsche Bank a UniCredit, a dokonce ani slovenská Tatra banka.

Pilot odstartuje od druhé poloviny roku 2027 a na straně oficiálních evropských institucí se vedle ECB zapojí 19 národních centrálních bank. Krom toho se pilotu mají zúčastnit také vybraní retailoví obchodníci. Patří mezi ně zejména kavárny, restaurace a internetové obchody. Ty budou testovat funkčnost plateb ve scénářích jako platby mezi jednotlivci a mezi jednotlivci a podniky, a to jak v online, tak i offline podobě.

Pokud jde o finanční instituce, někteří poskytovatelé budou distribuovat beta verzi digitálního eura, což umožní zaměstnancům Eurosystému přístup k digitálním eurovým účtům a platbám, ostatní pak budou registrovat obchodníky k jejímu přijímání. Beta verze vychází ze současného stavu projektu a návrhu navazující legislativy EU, ale nebude mít status zákonného platidla.

Piero Cipollone, člen výkonné rady ECB, který vede pracovní skupinu pro digitální euro a patří vedle šéfky ECB Christine Lagarde mezi jeho nejhlasitější zastánce, k výběru uvedl, že zájem o zapojení do pilotu odráží silný zájem trhu a připravenost soukromého sektoru aktivně se zapojit a rychle pokročit v projektu digitálního eura s cílem posílit evropské platební prostředí. Uvidíme, jestli to budou později stejně vnímat i jeho koncoví uživatelé.

– Největší ruská soukromá banka, tedy Alfa Bank, chce spustit vlastní digitální depozitář, který bude sloužit jako odrazový můstek pro to, aby klientům mohla nabídnout širší škálu služeb souvisejících s kryptoměnami. Ty sahají od samotné úschovy přes účetnictví a převody digitálních aktiv až po snadnější přístup k investičním produktům založeným na veřejných blockchainech.

Ředitel banky Dmitrij Vitman podle RBC prohlásil, že banka nejprve založí retailovou makléřskou společnost, a to možná ještě do konce letošního roku. Další postup bude záviset na tom, jak rychle vstoupí v platnost (původně se hovořilo již o červenci) chystaný zákon o digitálních aktivech a právech, který v dubnu v prvním čtení schválila ruská státní duma. Na stejný krok se chystají také další velké ruské banky jako Sber, VTB či T-Bank.

Chystaná regulace uzná kryptoměny jako majetek, což jejich držitelům poskytne právní ochranu v občanskoprávních sporech, zároveň ale výslovně zakáže jejich používání jako platebního prostředku v domácí ekonomice (podobná pravidla pro oběh kryptoaktiv neformálně platí v zemi již nyní).

A jak se zákon vypořádává s faktem, že Rusko dnes aktivně využívá krypto a zejména stablecoiny k obcházení mezinárodních sankcí? Legislativa zavádí jednu výjimku, která říká, že se použití kryptoměn pro platby povoluje právě pro přeshraniční vypořádání. Ruské firmy tak mohou i nadále obchodovat se zahraničními protistranami pomocí digitálních aktiv, což je mechanismus, který dříve firmám aktivně doporučovala i ruská centrální banka.

Nová legislativa také kryptoměny staví pod explicitní státní dohled, dohlížet na ně má Centrální banka Ruska, která bude nově licencovat, dozorovat a případně omezovat účastníky trhu. Návrh zákona dále zmiňuje rámec pro investory, který zavádí limity nákupů krypto aktiv pro nekvalifikované investory a naopak poskytuje rozšířený přístup pro institucionální nebo profesionální účastníky trhu.

– Linux Foundation, tedy nezisková organizace podporující vývoj operačního systému Linux a dalších stovek open source projektů, v úterý oznámila ostré spuštění nadace x402 Foundation, která má za úkol spravovat otevřený protokol x402 určený pro automatizované strojové a agentické platby na internetu.

Nová nadace umožní x402 vývojářům, finančním institucím, poskytovatelům cloudových služeb a dalším členům komunity společně utvářet vývoj protokolu. Cílem je, aby platby zůstaly nejen bezpečné, ale také přizpůsobivé a otevřené více typům plateb bez závislosti na dodavateli, tedy stručně řečeno od tradičních karetních transakcí až po krypto a stablecoiny.

„Agenti umělé inteligence a automatizované systémy se stávají aktivními účastníky globální ekonomiky, přesto jim chyběl nativní a bezpečný způsob transakcí,“ prohlásil k oznámení kroku generální ředitel Nadace Linux Foundation Jim Zemlin.

Linux Foundation svůj záměr poprvé komunikovala v dubnu, od té doby se k nové neziskovce připojilo 40 organizací. Patří mezi ně například evropská platební síť Adyen, korejské KakaoPay, Bezosův cloud Amazon Web Services, americké společnosti American Express, Circle, Cloudflare, Fiserv, Google či Mastercard a z krypto projektů pak například Coinbase, Ripple, Solana Foundation, Stellar Development Foundation, Fireblocks, Polygon Labs, utexo, World Liberty Financial, zerohash a Cardano Foundation (byť ta pouze přidruženě).

– České ministerstvo financí zařadilo v pondělí 13. 7. na blockchainových základech postavený predikční trh Polymarket na seznam nepovolených internetových her podle zákona o hazardních hrách (§ 84d odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb.). ISP tak mají nyní povinnost do 15 dnů zamezit přístup k platformě (hodně štěstí s VPN uživateli).

Zajímavé je, že se na seznamu neobjevil jeho hlavní konkurent Kalshi. Česká republika se tímto krokem každopádně připojila k rostoucímu počtu evropských států (Německu, Belgii, Rumunsku, Švýcarsku, Polsku, Řecku, Kypru, Portugalsku, Španělsku a Ukrajině), které proti predikčním trhům aktivně zasahují.

Na začátku měsíce pak vydal jeden ze dvou hlavních evropských regulátorů finančních trhů (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) politické prohlášení, v němž varoval, že přinejmenším část predikčních sázek může spadat pod v EU pro drobné investory zakázané obchodování binárních opcí.

Já ještě připomenu, že jsem zde v dubnu psal, že stejný přístup k nejpopulárnějším predikčním trhům zvolila také největší latinskoamerická ekonomika, tedy Brazílie. Tamní ministerstvo financí nicméně nechalo zablokovat přístup k oběma nejpopulárnějším platformám, tedy Polymarketu i Kalshi, a to s odůvodněním, že platformy porušují sázkové zákony schválené brazilským kongresem.

Robinhood Chain, který je zamýšlený jako veřejný blockchain fungující jako infrastruktura pro tokenizované finanční produkty, tuto teorii zatím zdánlivě potvrzuje, tedy až na to, že prakticky žádný z oněch 28 milionů klientů v současné době blockchain nepoužívá. Má to ale ještě další dva zásadní háčky, ke kterým se za chvilku dostanu.

Nejprve ale trocha čísel, která jsou rozhodně impresivní a skutečně (zdánlivě) naznačují, že způsob distribuce má nad technologickou nadřazeností navrch. Přestože byl mainnet Robinhood Chainu spuštěný teprve 1. července, stačil již v denním objemu DEX obchodů (objem na decentralizovaných burzách) překonat nativní Ethereum (běží od roku 2015), Arbitrum (s historií od roku 2021) i Base a na chvíli předběhl Hyperliquid (běží od konce roku 2024).

Pokud jde o zmiňovaný blockchain Base od Coinbase (běží od roku 2023), což je jeden z jeho dvou hlavních přímých konkurentů, zvládl jej v denním počtu transakcí trumfnout po pouhých 11 dnech. Hned v prvním týdnu dokázal Robinhood Chain vygeneroval objem DEX obchodů ve výši 3,1 miliardy dolarů, takže se prakticky instantně dostal mezi 5 nejlepších DEX blockchainů a na chvíli se zařadil na třetí místo hned za Solanu a BNB Chain (což je jeho druhý hlavní přímý konkurent).

Jak jsem ale říkal, má to háčky. Robinhood totiž zatím silně dotuje blockchainové transakční poplatky, a to do té míry, že jeho uživatelé za transakce neplatí vůbec nic. To se pak měřitelná aktivita zvedá celkem snadno, otázkou je, jestli to je dlouhodobě udržitelný model.

Druhý háček spočívá v tom, že to, co tento objem zatím pohání, nejsou tokenizované akcie, na jejichž obchodování a využívání v DeFi byl původně určený (jen asi 65 000 uživatelů nyní drží na blockchainu tokenizované akcie a jejich souhrnná hodnota dělá pouhých 13 milionů dolarů), ale staré známé „degen“ obchodování meme coinů jako CASHCAT, Dog In Hood či TENDIES.

S jedním memecoinovým kasinem máme již bohaté zkušenosti, jmenuje se Solana a v posledních letech po něm zůstalo hlavně docela hodně kocoviny. Půjde Robinhood Chain v jejích stopách, nebo je to jen počáteční setrvačnost? /Zdroj: The Block, Bernstein Research, CryptoRank

MiCA neplatí naplno ještě ani měsíc a už se chystá revize

I když je to sotva 16 dní, co začalo naplno platit evropské nařízení EU o trzích s kryptoaktivy (MiCA), které vedlo k exodu nebývalého množství krypto společností z EU, Evropská komise už chystá jeho rozšíření.

Tedy, aby bylo jasno, o tom, že bude nějaká MiCA II, evropští úředníci i zákonodárci hovořili již za covidu, kdy se MiCA připravovala, a jedním z nepokrytých témat, se kterými se počítalo v další iteraci, byl sektor decentralizovaných financí.

Teď jde ale ještě o něco trochu jiného, EU se totiž zalekla rychle probíhající tokenizace (nejen) amerického světa cenných papírů a také už před rokem získala pocit, že ani přísná regulace emitentů zejména zahraničních stablecoinů nemusí být ve skutečnosti dostatečná.

V květnu jsem psal o tom, že Evropská komise zahájila (20. 5.) konzultaci s cílem získat z trhu upřímnou zpětnou vazbu, jak si současná evropská pravidla pro kryptoaktiva zavedená v roce 2024 reálně stojí a jestli rámec zůstává s ohledem na vývoj krypto trhů a digitálních aktiv obecně stále relevantní.

Těžko říci, nakolik tato stále ještě probíhající zpětná vazba, jejíž smysl se jevil hlavně jako výchozí bod pro obrušování ostrých hran legislativy, přispěla k současnému kroku a nakolik zapracovalo rozčarování evropských představitelů z počínání Spojených států, jisté každopádně je, že zpráva o tom, že se Evropská unie chystá revidovat nařízení o trzích s kryptoaktivy, se objevila přibližně týden poté, co pravidla naplno vstoupila v platnost.

Informaci přinesl v polovině minulého týdne zpravodajský web televizního kanálu Euronews. Evropská komise podle zprávy žádá zúčastněné strany o zpětnou vazbu k otázkám týkajícím se hlavně již zmiňovaných tokenizovaných akcií, které se již nabízejí i přímo v Evropě (viz třeba v dnešním grafu zmiňovaný Robinhood Chain) a globální popularity stablecoinů s tím, že je možné se vyjádřit do 30. září (původní v květnu zahájená konzultace měla termín o měsíc dříve, tedy do 31. srpna).

„Znovuotevření spisu se v této fázi zdá být nevyhnutelné, a to nejen s ohledem na postoj vyjádřený několika evropskými institucemi (v neposlední řadě ECB), ale také s ohledem na nejnovější regulační a technologický vývoj po celém světě,“ cituje médium explicitně nejmenovaného evropského diplomata.

Debata se vede také o tom, jestli by MiCA neměla obsahovat pravidla pro tokenizované platby a vklady, které se pro změnu stávají stále aktuálnějším tématem například ve spojení s agentickou AI.

Impulz k revizi samotné stablecoinové politiky v rámci MiCA nařízení dal již před rokem zavedený americký stablecoinový zákon GENIUS (The Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins Act), který podle některých evropských představitelů může spolu se záplavou dolarových stablecoinů v EU přinést destabilizaci eurozóny a finanční nákazu evropské ekonomiky.

Již loni v dubnu (tedy ještě před vstupem zákona GENIUS v platnost) se proto Evropská centrální banka pustila do Evropské komise a obvinila ji z toho, že evropský stablecoinový trh nereguluje dostatečně, z čehož dostali evropští stablecoinoví emitenti, kteří již tak mají ve srovnání se svými americkými protějšky zcela svázané ruce, málem infarkt.

ECB tehdy argumentovala tím, že politika USA, která podporuje globální používání amerických stablecoinů a obecně vede k uvolněnější krypto regulaci, aby přilákala kapitál a podpořila podnikání, může vést k tomu, že Evropu zaplaví tsunami stablecoinů denominovaných v dolarech.

Někteří představitelé ECB v čele s její šéfkou Christine Lagarde a členem Výkonné rady ECB Pierem Cipollonem, který vede projekt digitálního eura, mají strach, že by to mohlo z EU odčerpat již tak mnohem horší investice a podkopat dominantní postavení eura na regionálních finančních trzích.

I když se tehdy EK vůči nařčení ohradila, zdá se, že si to nakonec přeci jen nechala projít hlavou.

Alfou a omegou MiCA nařízení je licencování pro poskytovatele krypto služeb (takzvaných CASP, což je zkratka pro Crypto-Asset Service Provider). Bez licence si poskytovatel nebo stablecoinový emitent v rámci EU neškrtne, s licencí ale může najednou naopak působit na všech 27 unijních trzích.

Zavazuje jej to ale zároveň k průběžnému dodržování stávajících povinností samotného nařízení MiCA a doprovodné technické regulace DORA, která stanovuje povinnosti poskytovatelů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) mimochodem nedávno oznámil, že plánuje v blízké době prověřit odolnost poskytovatelů služeb CASP týkající se úschovy kryptoaktiv.

Podobně jako u tradičních služeb finančních trhů je vlastník licence pod dohledem národního regulátora, který mu licenci vydal, který se zase za jím vydané licence odpovídá ESMA, která má nyní nad evropským krypto trhem zastřešující dohled.

Co znamená chystaná regulace pro uživatele? V nejbližších dvou až třech letech nic, později nejspíš podobný opruz předinvestičních formalit, jaký znají koncoví účastníci finančních trhů z aktuálně platné směrnice EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II).

U samotných krypto společností a stablecoinových emitentů je to už ale trochu něco jiného. Pokud plánují vstup na evropský trh, vedle průběžného dodržování stávajících povinností MiCA je na čase začít přemýšlet, kam se revize evropského krypto nařízení nejspíše vydá, a již teď tomu začít přizpůsobovat své procesy.